Historie Šampaňského vína
Vinná réva se v kraji Champagne (z latinského slova Campus – pole) pěstovala již v roce 79, tedy mnohem dříve, než bylo vůbec objeveno šumivé víno (šampaňské). Oblast Champagne (ve starofrancouzštině Champaign) se rozkládá na evropských křižovatkách, což mělo v historii kladné – Remeš (Reims) a její okolí se staly centrem obchodu – i záporné následky: V 5. století tudy prošel obávaný vůdce Hunů Attila, když táhl na Paříž, aby ji vyplenil. Ve 14. století se kraj nevyhnul stoleté válce a v 17. století válce třicetileté. V době římské, se v Champagne nejen pěstovalo víno, ale začal se zde těžit i vápenec. Opuštěné lomy s až 90 m hlubokými křídovými sklepy a chodbami, jež zbyly po těžbě, se později staly ideálním místem pro dozrávání šampaňského vína. Traduje se, že tajemství bublinek ve víně čili šampaňské víno jako takové objevil benediktinský mnich Dom Pérignon. Druhá, pravděpodobnější verze však tvrdí, že se je naopak snažil z šampaňského vína dostat, když se v něm vytvořily přirozenou cestou druhotným kvašením (pravděpodobně při převozu „šampaňských“ vín z Francie do Anglie). Nepochybně však přispěl k historii a výrobě šumivého šampaňského vína. Nejvýznamnějším městem regionu Champagne-Ardenne je Remeš (Reims), jež leží v Pařížské pánvi asi 150 km severovýchodně od Paříže. Město je centrem výroby šampaňského (hned za Remeší následuje Epernay).